Často kladené dotazy

* § Dle ČSN 730580-2:2007 Denní osvětlení budov. Část 2.

Základním hlediskem pro stanovení požadavků na úroveň denního osvětlení budov je zařazení zrakové činnosti podle zrakové obtížnosti v souladu s poměrnou pozorovací vzdáleností kritického detailu a s charakteristikou zrakové činnosti do 7 tříd podle ČSN 73 05080-1 [1] – viz tabulka 1, která požaduje splnění následujících požadavků: minimální činitel denní osvětlenosti D_min: ve všech kontrolních bodech vnitřního prostoru nebo jeho funkčně vymezené části, – průměrný činitel denní osvětlenosti D_m: u vnitřních prostorů s horním osvětlením nebo s osvětlením kombinovaným, u kterých je podíl horního osvětlení na průměrné hodnotě činitele denní osvětlenosti D_m roven nejméně jedné polovině.

Vnitřní prostory s trvalým pobytem lidí musí mít zajištěno denní osvětlení splňující požadavek na hodnotu D_min alespoň 1,5 % a na průměrného činitele denní osvětlenosti Dm nejméně 3 %, i když by pro danou zrakovou činnost stačily nižší hodnoty. U obytných místností je vyžadována minimální hodnota činitele denní osvětlenosti 0,5 %, která musí být splněna ve všech kontrolních bodech na srovnávací rovině. Průměrná hodnota činitele denní osvětlenosti je nejméně 2 %. Denní osvětlení obytných budov v obytných místnostech s bočním osvětlením musí být ve dvou kontrolních bodech v polovině hloubky místnosti, vzdálených 1 m od vnitřních povrchů bočních stěn hodnota činitele denní osvětlenosti nejméně 0,7 % nejdále 3 m od okna a průměrná hodnota z obou těchto bodů nejméně 0,9 %. Jsou-li okna ve dvou stýkajících se stěnách, postačí je-li tento požadavek alespoň u jedné z obou dvojic těchto kontrolních bodů.

* § Dle Vyhlášky 20/2012 Sb.

1. U nově navrhovaných budov musí návrh osvětlení v souladu s normovými hodnotami řešit denní, umělé i případné sdružené osvětlení, a posuzovat je společně s vytápěním, chlazením, větráním, ochranou proti hluku, prosluněním, včetně vlivu okolních budov a naopak vlivu navrhované stavby na stávající zástavbu.
2. Obytné místnosti musí mít zajištěno denní osvětlení v souladu s normovými hodnotami.

Aplikací tohoto pravidla spolehlivě dosáhnete požadované hodnota proslunění místnosti, ale u hlubších místností nemusíte automaticky splnit požadavek na rovnoměrnost denního osvětlení u hlubších místností – viz ukázka.

Varianta s izolačním dvojsklem

Nevyhoví požadavku ČSN 73 0580-2 Denní osvětlení obytných budov na dostatečné denní osvětlení a jeho rovnoměrnost v posuzované místnosti.

D_min = 0,4 %
D_prmr = 1,1 %
D_max = 4,4 %

Varianta s izolačním dvojsklem

S jedním svislým a jedním střešním oknem je vhodnější, co se týče osvětlenosti a rovnoměrnosti denního osvětlení na srovnávací pracovní rovině v úrovni pracovního stolu a splňuje normové požadavky.

D_min = 1,1 %
D_prmr = 3,4 %
D_max = 10,7 %

Více zde: http://www.odbornici.velux.cz/odbornici/architekti-a-projektanti/denni-svetlo-vetrani-energie/denni-svetlo

U střešních oken je situace jednodušší, protože vzhledem k jejich umístění ve střeše osvětlují větší hloubku místnosti. Zde se můžeme spolehnout na přepočet 1/6 podlažní plochy představuje plochu střešních oken včetně rámu.

Denní světlo se přirozeně mění během dne. Přirozeně tak nastavuje potřebnou barvu (Barevná teplota, též teplota chromatičnosti) a intenzitu světla našim potřebám – našemu biologickému 24 hodinovému rytmu.

• bílé denní světlo má stimulující účinky Čím studenější světlo, tím lépe vidíme detaily (přečteme menší písmena).
• Teplé barvy tlumí pozornost a drobné detaily splývají i při stejné intenzitě světla

Intenzita světla je pro nás důležitá ráno a po obědě, kdy potřebujeme impuls k zvýšení pozornosti. Večer se naopak intenzita světla snižuje, aby organismus postupně přešel do klidového režimu.

Hlavní řídicí centra v těle jsou přímo stimulována a regulována denním světlem. Mnoho aspektů fyziologie lidského těla a lidského chování podléhá 24hodinovým rytmům, které mají zásadní vliv na naše zdraví a pohodu. Jde například o cyklus spánku a bdění, cykly bdělosti a výkonnosti, cykly bazální tělesné teploty nebo tvorbu hormonů melatoninu a kortizolu. Tyto denní cykly se nazývají cirkadiánní rytmy a jejich regulace velmi výrazně závisí na prostředí, v němž žijeme. V úvahu je třeba vzít i specifické potřeby různých věkových skupin. Mladiství a mladí dospělí mají biologické hodiny poněkud zpožděné a potřebují tedy více světla ráno (ložnice, snídaňová místnost, třída…), zatímco u starších osob jsou biologické hodiny posunuté dopředu (což často vede k usínání večer a probouzení brzy ráno. Cirkadiánní systém je propojen s cykly světla a tmy v přírodě (den a noc). Předpokládá se, že zdravé světlo velmi úzce souvisí se zdravou tmou, což v zásadě znamená, že potřebujeme vysokou intenzitu světla přes den a tmavou, zatemněnou místnost při spánku.

Ne -vizuální potřeby zdraví, rovnováha a fyziologické regulace těla: nervový systém a endokrinní systém.

Hlavní řídící střediska těla jsou přímo stimulovány a regulovány a regulována denním světlem.

Cirkadiánní rytmy 24 hodin rytmy, které mají zásadní vliv na naše zdraví a pohodu. Spánek / Probouzecí cykly, bdělost a výkonnost.

Základní rytmy tělesné teploty produkce hormonů melatoninu a kortizolu.

Dennímu světlu se nic nevyrovná – 40% slunečního záření představuje viditelná složka světla, ostění čísti jsou ultrafialové a infračervené vlnové délky. Právě tato neviditelná složka denního světla ovlivňuje cirkadiánní rytmy.

Porovnáme-li charakteristiku denního světla se standardními umělými zdroji světla, vidíme zásadní rozdíl v jejich spektrální kompozici.

Proto rostliny prospívají pouze v přirozeném denním světle, případně speciálními zdroji s upravenou vlnovou délkou.

Denní světlo neznamená pouhé ovlivnění biologických hodin, ale vytváří neopakovatelnou atmosféru díky měnícím se světelným podmínkám během dne.

Zdravý vývoj dětí
Zvlášť významný je dostatek denního osvětlení pro děti předškolního věku, jejichž zrakový orgán se rychle vyvíjí a ovlivňuje rozvoj pohybových a mentálních schopností. Z tohoto důvodu jsou na stavby s pobytem předškolních dětí kladeny ty nejpřísnější legislativní požadavky z hlediska množství denního světla. Normový požadavek na průměrnou hodnotu činitele denní osvětlenosti denní místnost je D_m = 5 %. V denních místnostech těchto předškolních zařízení jsou rozhodujícími činnostmi dětské hry jak pohybové, tak s hračkami rozmanitého charakteru a hry s výtvarnými prvky, kreslením, malováním i jednoduché ruční práce. Pozorované podrobnosti jsou převážně větší, ale závažnou úlohu zde hraje skutečnost, že zrakový orgán dětí se teprve vyvíjí.

Výkonnost a produktivita
Denní osvětlení bylo vždy spojováno s lepší náladou, vyšší pracovní morálkou, menší únavou a menší námahou očí. Řada studií dokládá, že výkonnost a produktivita pracovníků v kancelářském, průmyslovém a obchodním prostředí se zvyšuje s kvalitou osvětlení. Firmy zaznamenaly nárůst produktivity u svých zaměstnanců asi o 15 % poté, co se společnost přestěhovala do nové budovy s lepším denním osvětlením, což vedlo k významným finančním ziskům. Výzkumy dále ukazují, že učení v prostorách osvětlených denním světlem je efektivnější. Bylo zjištěno, že studenti ve třídách s největší plochou oken nebo s denním osvětlením mají o 7 až 18 % lepší výsledky ve standardizovaných testech než studenti ve třídách s nejmenší plochou oken nebo denním osvětlením.

Psychika
Denní světlo má významný vliv na lidskou psychiku, ovlivňuje naši náladu a pocit pohody během dne. Sezónní afektivní porucha SAD je choroba depresivního typu, která souvisí s přísunem a změnou venkovního světla v zimním období. Výzkumné zprávy dokládají, že poruchou SAD trpí 0,4 až 9,7 % světové populace a až trojnásobek tohoto množství má příznaky této poruchy, aniž by byla klasifikována jako velká deprese. Jako účinná léčba poruchy SAD se ukazuje fototerapie s expozicí oka světlu o intenzitě 2500 LUX (po dobu 2 hodin) až 10 000 LUX (po dobu 30 minut). Fototerapii lze použít i pro léčbu dalších depresivních symptomů (deprese nezávislá na období, premenstruační syndrom, bulimie atd.).

Study by researchers from Loughborough University, École Polytechnique Fédérale de Lausanne and the VELUX Group.;Circadian House - Principles and Guidelines for Healthy Homes, VELUX, Hørsholm/Denmark 2013; http://www.velux.com.au/Homeowners/Get_Inspired/Daylight_in_your_Home/Daylight_and_Type_of_Room/Bedroom;Quoted from Design Guideline for Brief 24 June, slide 25;http://www.velux.com/products/product_overview/roof_windows/unique_features/rain_noise_reduction/why;Urlaub, S, Grün, G, Foldbjerg, P, Sedlbauer, K (2015) “The influence of the indoor environment on sleep quality”. Proceedings of Healthy Buildings Europe, Eindhoven.

Norwegian Dream attic project;W. Lam, Perception and Lighting as Formgivers for Architecture, McGraw-Hill, 1977;“Daylighting and Human Performance”, L. Heschong, ASHRAE Journal, vol. 44, no. 6, pp. 65-67, 2002”.

“A Literature Review of the Effects of Natural Light on Building Occupants”, L. Edwards and P. Torcellini, National Renewable Energy Laboratory, U.S. Department of Energy, 2002.;“Daylighting and Human Performance”, L. Heschong, ASHRAE Journal, vol. 44, no. 6, pp. 65-67, 2002”; ”Effects of indoor environment on performance”, David P. Wyon and Pawel Wargocki, ASHRAE Journal, March 2013, pp 46-50.”.

Study by researchers from Loughborough University, École Polytechnique Fédérale de Lausanne and the VELUX Group;

CSTB study: Evaluation de la perception de l’environnement lumineux intérieur en presence de fenetre de toit); http://da.velux.com/ar-LB/Documents/PDFs/DA19_articles/DA19_Montfort.pdf; http://www.velux.com/products/be_inspired/gallery/livingroom; “Daylighting Design and Analysis”, C.L. Robbins, Van Nostand Reinhold Company, 1986; DEIC Basic brochure - p.43.